Zážitek plný adrenalinu a nádherných výhledů
Mangart je dalším z velkolepých vrcholů Julských Alp, který určitě stojí za zdolání. Po výstupu na Triglav to byl můj druhý slovinský vrchol a troufám si říci, že to byl snad i lepší zážitek než právě zmíněný Triglav. S výškou 2 679 m n. m. je čtvrtou nejvyšší horou Slovinska a při jeho zdolání se budete nacházet na hranici s Itálií.
Přímo na vrchol vedou celkem dvě trasy — ferrata Slovenska pot (B, 1+) a normální cesta „normálka“. K Mangartu se však můžete dostat ještě mnoha dalšími trasami, nejzajímavější je asi ferrata Via Italiana (C). Atraktivní díky výhledům může být i hřebenovka ze slovinské strany přes Kotovo sedlo. My jsme volili Slovensku pot kvůli času i mé kondici po operaci ramene.
Příjezd a silnice
Abychom nemuseli vstávat ještě před svítáním, spali jsme v autě u staré vojenské baterie na italské straně. Ráno jsme tedy jen přejeli hranici a sjeli kousek do údolí, kde se napojuje horská silnice vybudovaná italskou armádou. Silnice k Mangartskému sedlu je nejvyšší silnicí ve Slovinsku a je zpoplatněna mýtem ve výši 10 EUR (2024). Už v 6:30 byla u závory přítomna obsluha, ale tipuju, že celou noc tam nejsou :).
Informovali nás, že došlo k pádu kamení a horní část sedla je uzavřená závorou. Cesta je krásná, ale hodně úzká a přes den plná ambiciózních cyklistů. Projedete spoustu vraceček a tunelů a určitě budete i několikrát couvat na vyhýbací místa kvůli protijedoucím autům — při cestě nahoru i dolů.
Parkování
Po příjezdu na parkoviště jsme obsadili jedno z posledních volných míst, takže doporučuji nezahálet a vyrazit opravdu brzo. Vzhledem k častému uzavření horní části silnice, kde se nachází další parkoviště, bývá kapacita dost omezená. Parkování podél cesty na místech určených k vyhýbání určitě nepoužívejte — bohužel tam většinou parkovala auta s českou značkou…
Koča na Mangrtskem sedlu
Během výstupu potkáte Mangartskou koču, kde se můžete před výstupem i po něm občerstvit. My jsme si dali alespoň kávu a využili WC (za poplatek 0,5 EUR). Chata nabízí i ubytování, rezervaci uděláte přes kontakty na webu slovinského alpského klubu.
Výstup přes ferratu Slovenska pot (B, 1+)
Od chaty se jde po červené až na rozcestí pod Malým Mangartem. Tam se můžete odpojit a zamířit kolem bivaku na Via Italianu. Když budete stoupat dál, dorazíte až k rozcestí, kde můžete pokračovat normálkou, nebo odbočit na ferratu Slovenska pot. K té se dostanete za pár minut chůze v kameništi a před nástupem je několik rovných míst, kde se můžete obléct do sedáku. Ferrata začíná trhlinou ve skále a obtížnost dle mého názoru odpovídá spíše B/C. Po cestě je však několik nezajištěných úseků, kde by lano opravdu mělo (a mohlo) být.
Dalo by se říci, že ty nejhorší úseky z hlediska exponovanosti zajištěné nejsou, takže cestou určitě potkáte spoustu lidí bez ferratového setu. Ten pro zkušené asi potřeba není, ale připomněl bych důležitost helmy, protože kamení padá docela často. Zkušení lezci se bát nemusí, úseky nejsou těžké, ale začátečníci mohou při pohledu pod sebe „zamrznout“. Situaci navíc může komplikovat silný vítr a případně i mokro.
Pokud na Mangart budete vyrážet před polovinou července, počítejte s četnými sněhovými poli, která mohou zakrývat lano. V tomto období určitě nezapomeňte na mačky a ideálně i cepín. V horní části se pak setkáte s vodou z odtávajícího sněhu, takže ferrata místy dost klouže.
Cesta na vrchol přes Slovensku pot je vcelku zábavná a zabere vám cca hodinku a půl i s přestávkou na focení. V poslední části se nachází vyhlídkové místo, odkud (když vyjde počasí) uvidíte celý hraniční pás hor s Itálií. V zajištěných částech je dost kramlí a přecvakáváte se každou chvíli. Celkově lezení na trase tolik není, je to spíše kombinace ferraty a chodeckých úseků. Na vrcholu vás čeká pěkný kříž a pokud mraky dovolí, tak i krásné výhledy na slovinské i italské hory.
Sestup přes normálku
Po dosažení vrcholu se nabízí sestoupit přes normálku. Sestup ferratou dolů určitě nedoporučuju — není to příjemné lezcům, kteří jdou nahoru, a kdo už někdy ferratou sestupoval, ví, že je to úplně něco jiného než jít nahoru. Sestup přes normálku je opět bohatý na výhledy, ukazují se hřebeny hor směrem k Triglavu. Po sestoupání na rozcestí můžete pokračovat v návratu do Mangartského sedla, nebo jít po hřebenu na Kotovo sedlo.
V půlce července překonáte pár sněhových polí (některá i po zadku :D), jinak je cesta nenáročná a hustě osazená lany. Sestup je zdlouhavý, ale nabízí výhledy na krásná italská jezera Lago di Fusine. Celkově zabere cesta zpět k autu asi hodinu a půl.
Závěr
Výstup na Mangart je skvělý zážitek, který kombinuje adrenalinovou výzvu ferraty s nádhernými alpskými výhledy. Ať zvolíte kteroukoli cestu, Mangart vám nabídne nezapomenutelné chvíle v srdci Julských Alp. Celý okruh zabere 5–6 hodin podle fyzické kondice a počtu přestávek na focení.
Nezapomeňte, že vás ještě čeká cesta dolů po horské silnici — a věřte mi, že odpoledne je mnohem frekventovanější než ráno. Dávejte velký pozor na cyklisty, někteří si myslí, že jsou Tadej Pogačar :)